Poprvé…
Všechno je jednou poprvé. Znovu jedu na Ruzyni a poprvé od vypuknutí pandemie sedám do letadla směrem Holandsko. Jsem rozechvělá. Není to ale jen tím. V Amsterdamu jsem už byla na dovolené i pracovně a mnohokrát jsem na letišti Schiphol přestupovala na lety do Ameriky. Tohle je jiné. Poprvé letím do země, která se nejspíš stane mým druhým domovem. Snažím se ten pocit analyzovat hlavou, ale moc to nejde – tohle je záležitost srdce. V Amsterdamu na mě totiž nečeká taxi a hotel, ale muž, kterého miluju.
Tradice v novém podání
Procházíme se po ulicích Amsterdamu, který je bez davů turistů ještě krásnější, než si ho pamatuju. Jenže mně v poslední době připadá krásné všechno, tak promiňte, nejsem úplně objektivní… Tip na krásný pohled na město: zkuste od květinového trhu jít dál k hlavnímu nádraží a vyjet na střešní terasu Sky Lounge hotelu DoubleTree. Uvidíte kontrast, který je pro město typický: staré město s budovami z červených cihel na jedné straně a na druhé straně hlavního kanálu pak odvážná moderní architektura. Kuchyně je tu stejná: založená na staletími prověřených místních ingrediencích, ze kterých mistři kuchaři dokážou vykouzlit něco nového a inspirativního. Typické hranolky vám přistanou na stole s mořskou solí a lanýžovou majonézou, křehké telecí si hoví v mladém hrášku s bylinkami, smažený měkký krab s křupavou zeleninou voní mořem a dálkami…
Jak jíst slanečka jako Holanďan
Když se řekne Holandsko, většina lidí si představí sýr, větrné mlýny a tulipány. To je sice pravda, ale tahle nevelká země nabízí mnohem víc. U moře se můžete projít po zelení zarostlých písečných dunách a dát si pak mušle na bílém víně – tak jednoduché a čerstvé, jak to jen jde. Ochutnejte čerstvou tresku v těstíčku – kibbeling, kterou vám usmaží na počkání u stánku v každé rybářské vesnici. No a samozřejmě si musíte dát nakládaného slanečka – haring, ale nejezte ho jako turisti v housce, ale jako místní jen s nadrobno nasekanou cibulkou. Chytnete ho za ocásek a spouštíte si ho z výšky rovnou do pusy. Když se vydáte do vnitrozemí, uvidíte všude krávy a ovce, a tak není divu, že tu není nouze o prvotřídní maso i mléčné výrobky. Z nabídky sýrů se vám zamotá hlava. Zastavte u pole s mnoha druhy salátů, jejichž řady se táhnou do nekonečna. Jí se tady zdravě a čerstvě – a je to vidět, protože jen výjimečně uvidíte Holanďana nebo Holanďanku s nadváhou. Jezdí se tu na kole všude, v každém věku a v každém počasí, chodí se hodně pěšky, často se psem. Lidi jsou fit, usmívají se a rádi si povídají.
Chleba, kam se podíváš
Jedna věc je pro Holandsko typická: chleba. Ne jeden speciální druh, ale to, jak a jak často se jí. Odpověď je ke všemu a pořád. Typický oběd je totiž sendvič, ale ne nějaký chudáček s ovadlým lístkem salátu a jedním plátkem šunky, ale máte tady na výběr z chutí celé země. Může být teplý, třeba s rozpečeným sýrem brie, ořechy, medem a rukolou, nebo bohatě obložený růžovým rostbífem s holandskou omáčkou a křupavým římským salátem. Rybích sendvičů najdete spoustu, mě okouzlil ten s uzeným nakládaným úhořem – paling, cibulkou, salátovou okurkou a hořčičnou majonézou. Recept najdete tady. Pro milovníky masa je tu filet americain, holandská odpověď na tatarák, který si můžete dát mezi dva plátky dobrého chleba a vzít si tak do práce oběd, na který se sbíhají sliny. Recept najdete tady. Já jsem koupila voňavý bochník na sobotním trhu v překrásném historickém městě Haarlem a udělala nám obložené chleby k večeři. Stává se ze mě Holanďanka…
0 komentářů