Práce není všechno
Londýn je město byznysu a berou ho tam zatraceně vážně. I já jsem tam za ním roky jezdila, účastnila se schůzek, jednání i prezentací, pracovních obědů i společenských akcí. A tak se tak nějak stalo, že jsem tam najednou měla přátele, se kterými jsem občas někam vyrazila, někdy jsem zůstala na víkend, jindy aspoň přes noc a objevovala ve městě skryté poklady, které znají místní. A taky jsem objevila gin. Ne ledajaký, ale ten pravý londýnský.
Nejlepší je začít den pořádnou snídaní – Full English Breakfast. Když si dám tohle, přeskočím oběd a dám si až večeři. Míchaná vejce na toastu, fazole v rajčatové omáčce, hush browns, pečená slanina, klobása a black pudding – obdoba českého jelita. No a pečené rajče, aby tam bylo něco zdravého:-)
Můj oblíbený Holland Park – krásné místo na procházku
S G&T v posteli
Ne, G a T nejsou šarmantní londýnští gentlemani, ale je to gin a tonic. To ale neznamená, že to není láska – moje aférka s tímhle drinkem začala před lety a pořád ještě trvá. Chvíli to trvá, než najdete to pravé, protože v Londýně vám nabídnou výběr z mnoha druhů ginu, ale úplně běžně i z mnoha druhů toniku. Gin může být ovocnější, citrusovější, kořeněnější, s vůní růží i okurky a stejně tak tonic může být hořčí, sladší, bez cukru, minerální nebo třeba úplně neutrální, aby vynikla chuť výrazného druhu ginu. V drinku může plavat citron, limeta, japonský citrus yuzu, salátová okurka, ale třeba i snítka tymiánu, jalovec nebo kuličky růžového pepře. A to jsme teprve u těch běžnějších ingrediencí. Naštěstí v Londýně berou vážně nejen byznys, ale i drinky, takže když projevíte zájem, můžete dostat zdarma od barmana přednášku i s ochutnávkou. Já jsem ale přišla na jedno báječné místo, kde můžete s ginem doslova usínat i vstávat.
Tohle není obyčejný hotelový minibar:-)
Hotel v palírně
V kouzelné čtvrti Notting Hill, přímo na ulici Portobello Road, kde se konají vyhlášené trhy, stojí rohová budova s nápisem The Distillery. Na první pohled se zdá, že je to bar a restaurace. Tak jsem se tam taky poprvé dostala s jedním mým londýnským známým. Pak jsem ale zjistila, že jsme v jediné a poslední londýnské funkční palírně ginu a že se tam konají ochutnávky, kurzy výroby ginu i míchání drinků v Ginstitute – institutu ginu. A navíc je to i hotel, který má pouhé tři pokoje, zato s exkluzivním výhledem přímo na Portobello a s příručním barem, ze kterého každému milovníkovi ginu zaplesá srdce. A když pak přijdete večer z jednání ve městě, mícháte si G&T nebo třeba pořádně suchý martini koktejl s ginem, tak si k tomu můžete stylově pustit vinylovou desku třeba s Leonardem Cohenem.
Výhled na stánky na Portobello Road přímo z postele.
Protřepat, nemíchat!
Květinový trh
Když zůstanete v Londýně přes víkend a nepřeženete to v sobotu večer s ginem nebo jiným drinkem, přivstaňte si a vydejte se v neděli ráno do čtvrti Tower Hamlets. Na ulici Columbia Road najdete jeden z nejkrásnějších květinových trhů, které jsem kdy viděla. Je obklopený kavárnami, pekařstvími, obchody se šperky, knihami i dekoracemi – zkrátka místy jako stvořenými pro takové to nedělní nicnedělání. Často tam hraje nějaká živá kapela, lidi sedí na zahrádkách i na obrubnících a užívají si sluníčka. Tedy pokud zrovna není mlha, ale i ta má tady svoje kouzlo. Vůbec přitom nevadí, že si tam nejdete koupit kytky – ta atmosféra trhu je tak krásná a pohodová, že si ji užijete i tak. A pak je nejlepší vypravit se někam na dobrý oběd.
Anglická Indie / indická Anglie
Kdo říká, že je anglická kuchyně nudná nebo divná, tak se příšerně plete. Nebo tam sto let nebyl. Já tam za jídlem přímo jezdím a nejsem rozhodně sama. Angličtí šéfkuchaři umí využít excelentních surovin, které nabízí moře i země. Vyhlášené je třeba místní hovězí, jehněčí, zvěřina, treska, platýz nebo ústřice. Jídla jsou inovativní, a přitom vycházejí z anglických tradic. Nebojí se nasát chutě a vůně z celého světa, které už dneska k Velké Británii neodmyslitelně patří. Ne nadarmo je už několik let po sobě nejoblíbenějším jídlem v téhle zemi indické kuře tikka masala, které předstihlo i fish and chips – tradiční tresku smaženou v pivním těstíčku s hranolky. Když už jste na Columbia Road, projděte se kousek k restauraci Dishoom Shoreditch, kde vám naservírují voňavá a úžasně chutná indická jídla. Jejich curry je jemné i pálivé, chleba naan voňavý, smažené krevety se přímo rozplývají na jazyku. Zkuste ale jehněčí raan – maso je marinované v zázvoru, chilli a česneku, pak přes noc dlouho při nízké teplotě pečené se speciální směsí koření, a nakonec ožehnuté na grilu s dřevěným uhlím pro kouřovou příchuť. K tomu limeta a jogurtová omáčka raita. Zakončit to můžete osvěžující zmrzlinou s chilli a růžovým pepřem.
Anglie od čumáku po ocas
Pokud chcete naopak přímo ke kořenům anglické kuchyně, vydejte se kousek dál do čtvrti Smithfield k restauraci St. John šéfkuchaře Ferguse Hendersona. To, že se vaří ze všech částí zvířete a jednoduchost spolu s kvalitou ingrediencí je grunt, vám bude připadat dneska jako mantra, kterou vyznávají kuchaři po celém světě. Odstartovala to ale jeho dnes už legendární kniha The Whole Beast: Nose to Tail Eating (Celé zvíře: jídlo od čumáku po ocas). V době, kdy byly „in“ různé fúze světových kuchyní, zdobné prezentace a složité postupy, působila jeho kniha jako zjevení. A jeho restaurace taky. Bílé zdi, bílé jednoduché stoly s dřevěnými židlemi, fantastické jídlo. Tečka. A přesně tohle si tam můžete dát: anglickou klasiku jako jsou játra na slanině s bramborovou kaší, platýze s tatarskou omáčkou nebo hovězí na červeném víně s celerem. Ale nesmíte vynechat pečené morkové kosti s petrželí, mořskou solí a čerstvým chlebem. Je to přímo chuťová exploze. A pak že je anglická kuchyně nudná… se sklenicí s vynikajícím G&T se ostatně ani nudit nedá.
0 komentářů