Daleko od všedního dne
Cesta do Dublinu byla tak trochu útěk před realitou. Já i můj známý jsme se před dvěma lety plácali v nespokojených vztazích a moje kamarádka se už rovnou rozváděla. Tak jsme si mohli vybrat: buď dál fňukat u další láhve vína, nebo něco udělat. Všichni jsme měli pocit, že něco je lepší než nic, jinak se asi brzo zblázníme. Naštěstí pro takové případy existuje vyhledávač letenek, ve kterém zadáte datum a rozpočet – a vypadne vám, kam byste se mohli vypravit. No a nám se na obrazovce objevil Dublin. Nikdo z nás tam ještě nebyl, je to přímý a ne moc dlouhý let, tak nebylo moc o čem se rozhodovat. Další týden jsme seděli v letadle s vidinou prodlouženého víkendu v zemi, která je proslulá zelenou trávou, divokou krásou přírody a taky vynikajícím pivem – kdyby přece jen došlo na to fňukání.
Kde se pivo vaří
Ubytovali jsme se v živé trendy čtvrti Ranelagh, ze které se podél malebných vodních kanálů dostanete za chvíli do centra. Dublin je velký asi jako Praha, tak není žádný problém obejít jeho zajímavosti za pár dní pěšky. Stojí to za to, historické centrum kolem dublinského hradu ze 13. století je kouzelné, univerzita Trinity College založená královnou Alžbětou I. je majestátní a parky jako St. Stephen’s Green přímo vybízejí k posezení s kávou a sendvičem. V příhodné blízkosti je také čtvrť Temple Bar, plná občerstvovacích zařízení všeho druhu. Nenavštívit v Dublinu pravou irskou hospodu by totiž byla chyba – není to jen podnik, ale přímo instituce s nezaměnitelnou atmosférou. Piva se tu vaří spousta druhů a rozhodně ho tu umějí i dobře vychladit a natočit. Irsko je proslavené hlavně druhem silného tmavého piva „stout“, nejslavnějším představitelem je bezpochyby Guiness. Jeho proslulý historický pivovar obřích rozměrů je přímo v centru města a můžete se podívat i dovnitř. Z vyhlídky, kde můžete pivo samozřejmě i ochutnat, je krásný výhled na celé město.
Taková typická hospoda v Temple Bar, staré čtvrti mezi řekou a Dublinským hradem.
Cesta z města
Nás to ale táhlo ven z města, protože při návštěvě Dublinu máte výlet dva v jednom. Krásné město, ze kterého se ale během pár desítek minut pohodlně dostanete vlakem k moři. Koleje vedou kolem vody a garantuju vám, že cestu strávíte přilepení na okno. Pobřeží je totiž nádherně divoké, rozeklané útesy se střídají se zelenými kopci a rybářskými vesnicemi, usazenými kolem písečných pláží. Představte si k tomu vůni moře, křik racků a čerstvý vítr, který vám pomůže vyvětrat si hlavu. To jsme všichni zatraceně potřebovali, tak jsme si naplánovali hned dvě cesty: na jih z Dublinu do Bray i na sever na poloostrov Howth. Když si přibalíte do kufru pevné boty, můžete se jako my vydat po turistických stezkách kolem pobřeží. Stáli jsme na útesu, my tři ztroskotanci, a dívali se, jak se k břehu valí jedna vlna za druhou. Přemýšleli jsme nahlas o tom, kolik lidí už tam před námi stálo a jak se asi cítili, tváří v tvář té mocné kráse přírody. Naše trable nám připadaly o trošku míň palčivé, bezpochyby i díky endorfinům, které jsme si chozením na čerstvém vzduchu vyrobili. V přístavu jsme si dali čerstvé slávky a samozřejmě i pintu Guinessu. Byl z toho den jako malovaný.
Trh na zámku
Nebyla bych to já, kdybych se nešla podívat na víkendový farmářský trh. Dělám to při cestách do zahraničí kdykoliv, kdy je to možné. V Irsku to byl ale trh speciální: u rybářského městečka Bray, které je asi půl hodiny vlakem od Dublinu. Tam leží bílý zámek Kilruddery House, krásný jako z pohádky. Rozsáhlé zahrady skrývají staleté stromy, jezírka i pečlivě upravné záhony s mnoha druhy květin a keřů. Pokud máte možnost, vypravte se tam na jaře, kdy všechno kvete. Ztratit se na pár hodin v záplavě tulipánů, krokusů, azalek, narcisů a v cukrové vatě rozkvetlých sakur je zaručeným lékem na zlomené srdce, věřte mi. V zámecké venkovní restauraci si pak můžete dát něco dobrého – většina místní nabídky pochází ze zámecké ekologické farmy. V kamenných stodolách zámeckého hospodářství a na dvorech mezi nimi se pak můžete projít mezi stánky s květinami, sýry, vejci, pečivem, uzeninami, kávou… zkrátka vším, co by na správném farmářském trhu nemělo chybět. Když pak jdete zpátky na vlak mezi ohradami, kde se na sluníčku spokojeně rozvalují na zelené trávě krávy, ovce a vepříci, je jasné, že místní produkty, které jste si koupili, budou prvotřídní.
Jak z toho ven
Irsko se nám nechtělo vůbec opustit, protože nás všechny uchvátila jeho krása a klid, který tam na nás dýchnul. A jestli vás to zajímá, tak to má i šťastný konec: už jsme všichni tři zase spokojeně zadaní. Někdy je nejspíš dobré udělat krok stranou, nadechnout se – a pak se do toho pustit znova. Život se jako ty vlny stejně nedá zastavit.
Irsko je nádherné….Jsem ráda, že jsem to viděla. Od té doby říkám, že mám keltské předky… cítila jsem se tam naprosto skvěle. Mírné klima, zeleň.Lzeň pro duši…